Seznam jídel, které jsme na Madeiře ochutnali a ty si je rozhodně nesmíš nechat ujít.
Madeirská kuchyně má určitě pár jídel a nápojů, které rozhodně stojí za to ochutnat. Sama jsem nevěřila, že tak malý ostrov toho může v této oblasti tolik nabídnout. A protože jsme skoro všechno poctivě ochutnali, byla by škoda o tom nesepsat přehledný článek a nepodělit se i s Tebou. Proto je tu tento soupis tradičních nápojů a jídel, které jsme na Madeiře stihli ochutnat. Mají je téměř v každé tradiční restauraci. Já ti přihodím i konkrétní tip, kde jsme si na nich pochutnávali my.
Co musíš na Madeiře ochutnat.
Tradiční jídlo nebo pití je jedna z věcí, které si ráda zjišťuji dopředu. Nestane se ti potom, že něco nestihneš ochutnat. To by mi přišla hrozná škoda. Hlavně v případech, kdy to neochutnáš nikde na světě jenom v daném místě. Takže tady je výčet toho, co jsme si my nenechali ujít. A začínám avizovaným drinkem, který se nám vryl do paměti.
Nápoje
Poncha
Jedná se o alkoholický nápoj, který můžeš ochutnat v několika ovocných variacích. Nejtypičtější a tradiční je citronová příchuť Poncha. Vyrábí se z madeirského bílého rumu, citronové kůry, citronové šťávy, medu a cukru. Nám však nejvíc chutnala druhá nejčastější příchuť a to marakuja. Čerstvě vymačkaná šťáva z marakuji a směsi rumu se rychle stala naší oblíbenou pochoutkou. Někdy může být i hodně silná, uvádí se, že rum může mít přes 60%. Potom už jenom záleží, jak moc ho kde naředí. Dá se koupit už i přímo míchaný v lahvi, ale to není ono. Nejlepší je, když trefíte na podnik, kde vám Poncha umíchají čerstvé.
Jedno takové jsme si dávali v městečku Santana, přímo v jednom z tradičních domků, kde míchali čerstvé přesně tyto dva druhy. Nejlepší Poncha jsme ale dostali ve městě Calheta, v jedné rybí restauraci přímo u přístavu. Stačili nám 3 kousky dohromady a svět se s námi točil. 🙂
Madeirské víno
Hodně zjednodušeně se dá přirovnat k portskému vínu, které určitě zná více lidí. S tím rozdílem, že to madeirské není červené, ale bílé. Podle barvy teda spíš oranžové. Tradici má v mořeplavectví, kdy námořníci do sudů přidávali pálenku pro lepší uchování. Víno s pálenkou na lodi na rovníku pak prošlo zahříváním a následným zchlazením. Někdy byly cesty na moři dlouhé a mořeplavci zjistili, že toto vínu v sudu prospívá. Navíc bylo v sudech mnohdy i několik let a když pak víno ochutnali, bylo jasné, že vznikla lahůdka.
Oficiálně se jedná o dezertní exotické fortifikované víno a nechává se zrát v sudech min. 3 roky, což je základ. Setkáte se běžně s 5 letými, 10 letými a více letými víny. Proces zahřívání a zchlazení je pro Madeirské víno typické.
Pivo Coral
Madeirské typické pivo značky Coral, se vyrábí přímo na Madeiře. Samozřejmě jsme ho ochutnali a nebylo špatné. Klasický zahraniční slabý světlý ležák 
Určitě nečekej Plzeň. Ale když budeš mít chuť na pivo, neboj se si ho dát, žízeň uhasí skvěle.
Jídlo
Espada (čti ešpáda)
Vynikající ryba, která vypadá jak velký černý had s ostrými zuby. Ryba žije ve velké hloubce, okolo 1 – 1,5 km pod vodou. A při jejím rychlém vylovení na hladinu rybě vylezou oči z důlků. Maso je ale výborné, jemné. Když je ryba dobře vyfiletovaná, nemá téměř žádné kosti. Prodávají ji běžně v obchodě, tak se jí nelekni, hlavně kvůli těm očím a ostrým zubům. V restauraci si ji můžeš dát v různých variantách. Nejtypičtější je obalená v bylinkovém těstíčku se smaženým banánem nebo jiným ovocem, připravená na víně a nebo jen tak zprudka opečená na pánvi na olivovém oleji s máslem. Najdeš ale i různé jiné recepty, každopádně si ji určitě dej, protože ji pravděpodobně jinde než na Madeiře neochutnáš.
Rybu s banánem jsme si dávali v roztomilém rodinném podniku ve Funchalu s názvem Cantinho dos Amigos a hlavně pán v obsluze (zřejmě majitel) byl naprosto skvělý. Jídlo sice není dvakrát fotogenické, ale zato bylo výborné. Takže podnik rozhodně doporučuji – odkaz na mapu s restaurací zobrazíš kliknutím na obrázek jídla.
Druhý talíř patří vinné variantě a dávala jsem si ho přímo v rybí restauraci Leme Marisqueira v přístavu ve městečku Calheta. Přesně tam, kde jsme měli nejlepší čerstvou Poncha na Madeiře.
Espetada (čti ešpetáda)
Připomíná naše ražničí, jenom s tím rozdílem, že na špejli je pouze maso. Ale za to výborné, kvalitní hovězí. Navíc pro lepší a typickou chuť se maso napíchává na vavřínovou větev, na které se potom griluje. Maso se před grilováním krátce naloží do směsi soli, vavřínových listů a česneku. Měli by se tě v restauraci zeptat na stupeň propečení, já měla medium a bylo to dokonalé. Jako přílohu jsem měla hranolky, může se také podávat madeirský chléb nebo zelenina.
Picado
Trochu připomíná masový guláš, může být z různých částí hovězího. Ale přesněji je to maso dušené na víně, zalité vývarem na cibulovém základu, dochucené rajčaty, česnekem a bobkovými listy. Můžete ale natrefit na různé variace, např. s olivami nebo houbami. Nám nepřišlo až tolik výjimečné. Jako přílohu nám k tomu podávali hranolky.
Rajčatová polévka
Jednoduchá jenom z pár ingrediencí, ale za to velmi chutná. Dej si k ní madeirský chleba a bude to dokonalé.
Madeirský chléb
Než náš chleba připomíná spíše placku podobnou řecké pitě. Určitě si ho dej, doporučuji česnekovou variantu. Nás uchvátil natolik, že jsme si jej pak dávali jako předkrm.
Pastel de nata (Pastéis de nata)
Tato sladká tečka nakonec je tak výborná, že jsme si ji dávali skoro denně. Je to vlastně portugalská delikatesa, která je dokonce zapsaná na seznamu Unesco. A jelikož Madeira patří pod Portugalsko, mají ji samozřejmě v oblibě i tady. Jedná se o malý sladký koláček z listového těsta a žloutkového krému. Recept vymysleli jeptišky z lisabonského předměstí ve čtvrti Belém. Kdy si lámaly hlavu, co se žloutky, které zůstávaly po zpracování bílků (ty se používali na škrobení prádla). Po čase začali ze žloutků vyrábět tyto luxusní koláčky. Díky bohu za to, teda vlastně díky jeptiškám.
